Jsou různé druhy dluhopisů. Co od nich můžeme očekávat?

Státní vs. korporátní dluhopisy, aneb co od nich čekat

Státní dluhopisy jsou nejoblíbenějším a také nejkonzervativnějším cenným papírem. Jejich výnosy jsou sice velmi nízké – jen sotva pokryjí inflaci, mnohdy ani to ne – na druhou stranu přináší nižší míru rizika a větší jistotu. Naopak korporátní bondy nabízejí rozhodně vyšší zisk, pro jejich koupi je však potřeba být obezřetnější. My v Europa Investment Property za sebou máme více než dvacet let zkušeností a víme, nač si dát pozor. 


Začneme od začátku a tedy vysvětlením pojmu dluhopis. Jde o cenný papír, který vyjadřuje závazek toho, kdo jej vydává (emitent), že za určitou finanční částku věřiteli (tomu, kdo si dluhopis koupí) po čase vyplatí půjčenou částku a výnos v podobě úroku. Investoři po skončení doby splatnosti dostanou zpět vložené prostředky zvýšené o úroky za poskytnutou půjčku.

Jak už z nadpisu vyplývá, tak emitenty jsou zpravidla státy nebo firmy, které si půjčují potřebné finance. U státu jdou peníze na veřejnou správu, u firem zpravidla na provozní či strategické investice. Od typu subjektu se odvíjí míra rizikovosti, a tedy pochopitelně i výnosnosti dluhopisů.

Státní dluhopisy = jistota
Ať už budete jakéhokoliv emitenta dluhopisů srovnávat se státem (na základě různých parametrů), jedna věc je jistá, a to že státní dluhopisy budou vždy bezpečnějším instrumentem.

Stát jen tak nezkrachuje a navíc případné splácení dluhů, tedy i dluhopisů, dokáže vždy zajistit. I přes riziko toho, že bude nucen vydat dluhopisy nové nebo si půjčí. Nemluvě o tom, že má na své straně další výhodu, a tou jsou daně. Ty jsou “stejně jisté jako smrt”, jak pravil před více než 200 lety Benjamin Franklin. Jsou tedy i zárukou, že státu v podstatě neustále plynou nějaké příjmy, jimiž může své závazky splácet. 

Nutno podotknout, že i stát může zbankrotovat, nebo se dostat do problémů se splácením, jako se to stalo Řecku v důsledku finanční krize. Držitelé tamních dluhopisů byly tehdy na svých výnosech kráceni, nicméně při výhledu, že by nemuseli dostat nic, byla volba „menšího zla“ jednoznačná. V případě Česka či jiné země, jenž má fungující hospodářství a státní zadlužení není extrémní, se však není čeho obávat. O tom svědčí například následující graf znázorňující vývoj výnosů u dluhopisů ČR s desetiletou splatností. Zde platí, že čím nižší výnos, tím menší je pravděpodobnost neschopnosti splácet závazky státu. A v tuzemsku se výnos v posledních letech drží poblíž nuly