Europa Investment Property

Počet firemních bankrotů roste

Krach firem a akcie

Počet firemních bankrotů roste. Co se při krachu společnosti děje s jejími akciemi? V Česku v tomto roce roste počet osobních bankrotů i bankrotů samotných firem, mezi které se řadí i akciové společnosti. A to nejhorší má podle předpovědí teprve přijít. Co se ale děje s akciemi firmy při krachu či zrušení firmy?

Počet návrhů na bankrot obchodních společností se v tuzemsku během října vyšplhal na tříletá maxima. Oproti září byla bilance vyšší o 16 návrhů, tedy o 17 %, a oproti červenci se zvýšila dokonce na dvojnásobek. Výsledky vyplývají z aktuální analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat zveřejněných na portálu Informaceofirmach.cz. Od července 2017, kdy vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona omezující podávání až šikanózních insolvenčních návrhů, jde o třetí nejvyšší počet návrhů na firemní bankrot.

„Ve vysokém počtu insolvenčních návrhů hraje roli několik faktorů. Jedním z nich je konec mimořádné ochrany dlužníků z konce srpna, který se projevil už v září. Dalším důvodem jsou nová omezení ekonomiky v důsledku zhoršené epidemiologické situace, která mohou být pro některé společnosti zasažené jarním propadem ekonomiky pomyslnou poslední kapkou,“ říká k t tomu analytička CRIF Věra Kameníčková.

Další vlna bankrotů obchodních společností, kam se řadí i akciové společnosti, podle všeho po druhé vlně zmrazení ekonomiky ještě přijde. Stejně tak jako tomu bylo po jarní uzávěrce.

Graf krachu firem a akcií

Zrušení a krach firem
Je jasné, že firmy nežijí věčně a současné bankroty jsou toho důkazem. Ne vždy ale podniky končí svou činnost nuceně. Existují totiž také dobrovolné zániky, a to například po uplynutí doby, na kterou byla firma založena, nebo po dosažení účelu, za jakým byla vytvořena. Pojďme se nyní podívat na to, jaký je rozdíl mezi dobrovolným a nuceným koncem firmy, a co se konkrétně v obou případech konce akciové společnosti děje s jejími akciemi.

Nejdříve si představme případy, kdy dojde k dobrovolnému zrušení akciové společnosti. Je to při:

  • dosažení účelu, pro který byla obchodní společnost založena,
  • uplynutí doby, na kterou byla akciová společnost zřízena,
  • rozhodnutí příslušného orgánu akciové společnosti (valné hromady) o jejím zrušení,
  • rozhodnutí příslušného orgánu akciové společnosti (valné hromady) o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti nebo její přeměně na jinou formu obchodní korporace nebo družstva.

U nuceného zrušení je to při rozhodnutí soudu, který nařídí její likvidaci, protože:

  • není schopna splácet závazky – v tomto případě nastává bankrot,
  • vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,
  • její statutární orgán není déle než dva roky usnášeníschopný,
  • není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel,
  • už nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
  • nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky,
  • pozbyla všechna podnikatelská oprávnění (to ale neplatí v případě, že byla založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání),
  • provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob,
  • to tak stanoví zákon.

Vypořádání akcií
Dále rozlišujeme, zdali se zrušení akciové společnosti děje s likvidací nebo bez likvidace. Pokud jde o druhý případ, pak dochází k převodu jmění na právního nástupce společnosti, tedy jinou společnost. V takovém případě držitel akcií zanikající firmy získá akcie nástupnické firmy nebo i více firem. Tento akcionář obdrží nové akcie, v případě listinných akcií si je bude muset osobně vyzvednout, jinak budou prodány v dražbě, a stává se tak akcionářem nástupnické firmy nebo firem.

Zrušení akciové společnosti bez likvidace
Ke zrušení akciové společnosti bez likvidace dochází při fúzi, rozdělení, přemístění sídla do zahraničí, změně právní formy společnosti nebo převodu jmění na společníka.

V takovém případě dochází k převodu jmění na právního nástupce – neboli jinou společnost. Akcionář zanikající společnosti se tak stává akcionářem jedné nebo více nástupnických společností a v rámci zákonem stanovené lhůty obdrží nové akcie. V případě listinných akcií se musí osobně dostavit k jejich vyzvednutí, jinak budou prodány v dražbě.

Zrušení akciové společnosti s likvidací
Pokud soud nebo valná hromada rozhodne o likvidaci v rámci nuceného zániku firmy, jmenuje zároveň likvidátora společnosti. Ten veškerý majetek prodá a z utržených peněz se bude snažit uhradit všechny její závazky. Částka, která mu po uhrazení pohledávek zbyde se nazývá likvidačním zůstatkem a ten je dále dělen mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě akcií.

V tomto případě musí akcionář odevzdat své cenné papíry likvidátorovi firmy, jinak mu nebude likvidační zůstatek vyplacen. U zaknihovaných akcií vzniká akcionáři nárok na vyplacení likvidačného zůstatk v den zrušení akcií v centrálním depozitáři.

K samotnému zániku firmy pak dochází v den vymazání z obchodního rejstříku.